Historie oddílu TJ Start a kuželek v Rychnově nad Kněžnou.

Kuželna - historie výstavby 4-dráhy.

Od roku 1934 sloužila v Rychnově n. Kn. vyznavačům kácení kuželek dřevěná kuželna s jednou dráhou u sokolovny. Po osvobozenĺ v roce 1945 těsně před měnovou reformou byla přistavěna druhá dráha a v této podobě sloužila kuželna až do 30.března 1983. TJ Spartak plánovala stavbu nové kuželny již v šedesátých letech, ale musela se omezit pouze na opravy a údržbu. Výstavba nové kuželny začala být reálná založením TJ Start Kovodružstvo, jejíž funkcionáři v čele s neúnavným předsedou Miroslavem Frydrychem se pustili do boje o nové sportoviště s takovým elánem a odhodláním, až dosáhli schváleni výstavby u Českého svazu výrobních družstev v Praze představenstvem Kovodružstva v čele s předsedou Karlem Tomkem a Městským národním výborem v Rychnově n. Kn., který zařadil dodatečně stavbu do akce Z na rok 1983. Investorem výstavby kuželny se stal Český svaz výrobních družstev Praha, hodnota díla byla 1 800 000 Kčs. Pro mladou TJ Start, její kuželkáře a kuželkáře Spartaku nastalo těžké období náročné fyzické práce. Kuželkáři obou TJ uzavřeli sdružený socialistický závazek na odpracováni brigádnických hodin. Členové oddílu kuželek TJ Start se zavázali, že každý z nich odpracuje 200 hodin zdarma ! 31. března 1983 se začala stará dřevěná kuželna bourat a byla rozebrána do posledního prkna. Za pouhých 13 dnů byl pozemek připraven pro zemni práce, které mechanizačními prostředky provedl závod Silnice Rychnov n. Kn. Do brigádnické činnosti se zapojili také učňové pozemních staveb Rychnov n. Kn. a členové lyžařského a turistického odboru TJ Start. Na základě studie stavebního technika Karla Kaplana vypracovali zaměstnanci Projektového ústavu bytového družstva Hradec Králové projektovou dokumentaci a stavba mohla být zahájena. Hrubá stavba kuželny byla v roce 1983 dokončena za 243 dny a v prosinci téhož roku měla již střechu. Během období od 31. 3. 1983 do 31. 12. 1983 bylo odpracováno zdarma 6 936 hodin, z tohoto počtu odpracovali kuželkáři Startu 3 282 hodiny. Při výstavbě pomohl OV ČSTV Rychnov n. Kn., který půjčil finanční prostředky na úhradu výdajů při přípravách a demolici staré kuželny. TJ Spartak převedla zdarma pozemek a starou kuželnu do vlastnictví TJ Start Kovodružstvo a bylo dohodnuto, že tenisté Spartaku budou používat klubovnu v nové kuželně. Rok 1984 byl ve znamení vnitřních prací, do poloviny listopadu odpracovali brigádnici zdarma 5557 hodin, od zahájení stavby v březnu 1983 celkem 12 493 hodiny. Od března 1983 do konce srpna 1984 odpracovali nejvíce hodin předseda TJ Start Miroslav Frydrych (1 073 hodiny), Vladimir Dohnálek (940 hodin), Jiří Ehl (809 hodin) a jednatel TJ Start Jiří Čihák (778 hodin). Stavební materiál dodal závod Staviva Rychnov n. Kn., zařízení kuželny se samočinnými stavěči kuželek Vegasport Hradec Králové. Kuželna bude mít čtyři dráhy, budova má rozměry 48 x 10 m. Po Vrchlabí je Rychnov n. Kn. druhým městem ve Východočeském kraji, které bude mít moderní kuželnu se čtyřmi dráhami. Slavnostní otevřeni je plánováno na jaře 1985 na počest Vl. celostátní spartakiády a 100 let tělovýchovy v Rychnově n. Kn.

TJ Start Kovodružstvo (1981 -1985)

Od roku 1956 existovaly v Rychnově n. Kn. dvě tělovýchovné jednoty, a sice Spartak a Rudá hvězda, nepočítáme-li DSO Pracovní zálohy a Duklu Rychnov n. Kn., v níž v převážné většině nesportovali obyvatelé města. Koncem října 1981 přibyla třetí tělovýchovná jednota, která přijala jméno Start Kovodružstvo. Proč zrovna Start? Tento název používají všechny TJ ve výrobním družstevnictví. U zrodu stáli kuželkáři C družstva Spartaku Rychnov n. Kn., všichni zaměstnanci rychnovského Kovodružstva, kteří zatoužili mít vlastní tělovýchovnou jednotu. Ustavující schůze 1. září 1981 v restauraci Beseda v Rychnově n. Kn. se zúčastnili zástupce OV ČSTV Josef Šeda, Vojtěch Bašátek z Krajského svazu výrobních družstev Hradec Králové a dva členové výboru TJ Spartak Rychnov n. Kn. Hlavni referát měl příští první předseda TJ Start a vášnivý kuželkář Miroslav Frydrych, který vysvětlil důvody založení. V roce 1976 se rozhodla hrstka nadšenců, že budou hrát kuželky. Byli to Fuksa, Maidl, Frydrych, Kuchař, Čihák a Dittrich, ve Spartaku je přijali jako C družstvo KDR. Nejdříve startovali pouze na turnajích pro neregistrované hráče a když se ostříleli, začali pomýšlet na účast v pravidelné soutěži řízené kuželkářským svazem ČSTV. Mezitím se jejich počet rozšířil, pravidelně trénovali každé pondělí navečer ve staré kuželně Spartaku Rychnov n. Kn. a v roce 1979 se přihlásili do okresního přeboru. První mistrovský zápas sehráli 27. záři 1979, v okresním přeboru II. třídy skupiny JIH obsadili 4. místo, což byl nečekaný úspěch. Kuželkáři Kovodružstva se neomezovali pouze na zápasy v okresním přeboru, jezdili na různé turnaje, navázali družbu s moravskými kuželkáři TJ Baník Ratíškovice, kteří kouleli v divizní soutěži, od nich se mnohému naučili. Jejich trenérem ve Spartaku byl Vladimír Čihák, propagačním pracovníkem jeho bratr Jiří. Trénovat začaly také manželky některých hráčů, kuželkářský sport se stával v Kovodružstvu velice populární. Na jaře 1981 se ozvaly první hlasy volající po vlastní tělovýchovné jednotě a když vedoucí pracovnici Kovodružstva, jakož i představitelé KSVD dali souhlas a slíbili pomoc, zažádali kuželkáři o souhlas OV ČSTV a dostali jej. Na ustavující schůzi byl zvolen první výbor TJ Start Kovodružstvo, do jehož čela byl zvolen Miroslav Frydrych. Dalšími členy výboru byli:

místopředsedkyně - Olga Hofrichtrová
organiz. pracovník - Jiří Čihák
hospodářka - Ilona Stárková
politickovýchovný pracovník - Jiří Janouch
kontrolní a revizní komise - Josef Pácha, Antonin Maidl
další členové výboru - ing. Alena Jelinková, Karel Srámek.

V prvním roce měla TJ Start 19 členů, v roce 1982 bylo registrováno již 66 členů, k oddílu kuželek přibyly oddíly turistiky a lyžařů. Družstvo kuželkářů hrálo v roce 1982 v meziokresním přeboru. kde skončilo na třetím místě. Tento oddíl se značně rozrostl, s neregistrovanými hráči a s přispívajícími členy jich bylo celkem třicet. Do koulení se pustily v roce 1982 také ženy, které se zúčastnily jedenácti turnajů, z nichž vyhrály turnaje v Týništi n. Orl., Třebechovicích p. O., a turnaj VŘSR v Rychnově n. Kn. V soutěži jednotlivců na třebechovickém turnaji v listopadu 1982 zvítězila Zdena Maidlová, další čtyři místa obsadily rovněž závodnice z TJ Start KDR. Aby jednota měla více finančních prostředků, pracovali členové brigádnicky ve výrobě v mateřském závodě v Lipovce a v provozovně Černikovice. Vydělané peníze používali kuželkáři na krytí výloh A mužstva v meziokresním přeboru. V roce 1982 odpracovali ve výrobě 235 hodin.
Oddíl turistiky a lyžařství, jehož předsedou je Karel Šrámek, zajistil 21. ledna 1982 kompletně organizaci lyžařských závodů v Deštném pro pracovníky výrobních družstev Východočeského kraje, jeho členové se zúčastnili mnoha turistických pochodů v CSSR, dva z nich slézali v létě hory a skály v Pyrenejích a Alpách. Turisté odpracovali 210 hodin při údržbě vlastního lyžařského vleku v Jedlové. Turisté dokázali zapálit také některé další zaměstnance Kovodružstva a jejich děti pro poměr k přírodě. Turistických pochodů, pořádaných oddílem turistiky a lyžováni, se zúčastňovala početná skupina členů i nečlenů.
Rok 1983 byl pro kuželkáře i pro ostatní členy jednoty obdobím pilné brigádnické práce na výstavbě nové kuželny, kde odpracovali 6 936 hodin zdarma. Výstavbě kuželny je věnována samostatná kapitola, proto se budeme věnovat vlastní tělovýchovné činnosti. Protože v Rychnově n. Kn. nebyla k dispozici kuželna, kouleli kuželkáři TJ Start na dráze TJ Autoškoda Kvasiny. V únoru 1983 se konalo trojutkání jednotlivců a družstev A a B Spartaku Rychnov n. Kn. a TJ Start. Přeborníkem se stal Miroslav Dittrich z TJ Start Kovodružstvo. V průběhu roku 1983 uspořádal oddíl kuželek TJ Start tři akce, kterých se zúčastnilo 157 kuželkářů včetně žen, členové se zúčastnili dalších osmi turnajů, pořádaných oddíly jiných tělovýchovných jednot. V oddílovém přeboru na rok 1983 Dana Šlitrově, v kategorii žáků Michal Maidl. Turnaj na počest Vitězného února na 60 hodů sdružených vyhrál člen výboru TJ Start Jiří Čihák. Kuželkáři uspořádali v prosinci 1983 turnaj o pohár SČSP Kovodružstva pro neregistrované hráče, kterého se zúčastnilo 11 6 mužů a žen. Turnaj byl pořádán již posedmé a vyhrál jej Dalibor Ksandr ze závodu Vč VAK Rychnov n. Kn. V roce 1983 poprvé startovaly ženy na krajském přeboru družstev ve Vrchlabí, kde skončily na pátém místě. Přes značnou zatíženost členů oddílu kuželek na výstavbě kuželny, našli si čas k odpracováni 70 brigádnických hodin při sběru kovového odpadu a tím pomohli splnit Kovodružstvu celoročni úkol, když pro naše hospodářství sebrali a odevzdali 40 tun kovového odpadu. Lyžařsko-turistický odbor splnil do posledního bodu socialistický závazek pro získání titulu Vzorný oddíl turistiky lII. stupně a titul získal. Členové odboru se stali opět organizátory zimních sportovních her členů výrobních družstev v Jedlové a navíc uspořádali Dukelský závod branné zdatnosti učňů výrobních družstev Východočeského kraje, který se konal opět v okolí Jedlové, kde má Kovodružstvo pionýrský tábor Vesmír. Další činnost turistů Startu v roce 1983 spočívala v účasti na sedmi pochodech a na pomoci lesům v Orlických horách. Karel Šrámek a Olga Hofrichtrová získali odznak III. výkonnostní třídy, 11 členů splnilo podmínky zápočtové cesty III. stupně, další členové splnili podmínky pro uděleni bronzového odznaku Turista ČSR.
Během roku 1983 došlo k odchodu lyžařů z odboru turistiky, lyžaři založili vlastni odbor, který má 12 členů.

Kuželkáři A družstva startovali v roce 1984 ve skupině sever krajského přeboru, B družstvo ve skupině jih meziokresního přeboru. 1. ledna 1984 přestoupili po dohodě s oběma výbory tělovýchovných jednot kuželkáři Spartaku Rychnov n. Kn. do TJ Start. Oddíl kuželek v TJ Spartak byl zrušen. V TJ Start Kovodružstvo sportuji nejen zaměstnanci družstva, vstup do řad členů této nejmladší jednoty je umožněn všem občanům Rychnova n. Kn. a jiných míst okresu. Jednota má plnou podporu vedeni Kovodružstva v čele s předsedou Karlem Tomkem, komise politickovýchovné práce a péče o členy, jejímž předsedou je Josef Nosál a ZO SČSP. Činnost TJ Start KDR řídí v současné době výbor, v němž pracuji tito členové:
předseda -. Miroslav Frydrych
místopředsedkyně - Olga Hofrichtrová
jednatel - Jiří Čihák
politickovýchovný pracovník - Jiří Janouch
hospodář Vladimír Čihák
členové ing. Alena Jelínková, František Hájek, Karel Šrámek
předseda kontrolní a revizní komise - Bohumil Cens
Předsedou oddílu kuželek je Jiří Čihák, odboru turistiky Karel Šrámek, odboru lyžařů František Hájek.

Historie kuželek

Jestli má pravdu Homér, a proč by neměl, tak koulením kuželek se bavili staří Řekové, a to by znamenalo, že kuželky jsou jedním z nejstarších sportů na světě vůbec. Házelo se vhodnými kameny vzduchem na vzdálený cíl, koulelo kulatými kameny na kolíky rozestavěné v přiměřené vzdálenosti. V další fázi vývoje se koulelo dřevěnými koulemi na speciálně upravených drahách hliněných, pískových, později i betonových do dřevěných kuželů různých tvarů a velikosti. Kácení kuželek bylo zábavou jak prostého lidu, tak urozených pánů a vladařů. Prosté pískové eventuálně betonové kuželníky často ani nezastřešené stavěli ponejvíce majitelů hostinců pro svoje "štamgasty", kteří s čepicí či kloboukem na hlavách a s cigárem v ústech posílali kouli za kouli na konec dráhy, kde byly vyrovnány kuželky.

Zatímco v roce 1885 se ustavuje v Drážďanech vrcholná sportovní organizace pro celé Německo nazvaná "Zentralverband deutscher Kegelklubs" přezvaný později na "Deutscher Kegelbund", hrají se kuželky v ostatních zemích Evropy tedy i v českých zemích a na Slovensku, jen společensky a neorganizovaně až konce roku 1937. V lednu tohoto roku se ustavuje v Praze Asociace československého sportu kuželkářského - AČSK, v niž jsou postupně organizovány kuželkářské kluby a kroužky. Ještě v roce 1937 vypisuje a organizuje ACSK soutěže, později mistrovství ČSR pro jednotlivce na 100 hodů do plných, kterého se zúčastni 129 závodníků. V roce 1938 byla AČSK přijata za člena Československého sportovního výboru, což znamenalo uznání nového sportu a zároveň členství v mezinárodni kuželkářské organizaci International Bowling Association. Tím byla kuželkám zelená, tento sport se začal rychle rozšiřovat po celé republice.

V Rychnově n. Kn. se začalo koulet koncem minulého století převážně v hostincích. Stáli zákaznici přinášeli majitelům hostinců peníze, takže náklady se zřizením kuželníků se brzy vrátily. Za první republiky se koulelo u Podzimků, v hotelu Havel, v orelské kuželně za Lidovým domem, v Habrové u Netiků a Dohnálků roku 1934 byla v provozu dřevěná kuželna s pískovou dráhou u sokolovny. Stavění pokácených kuželek obstarávali za "bakšiš" rychnovští kluci, z nichž někteří v dospělém věku tomuto sportu propadli. Koulelo se od jara do podzimu, kuželny byly otevřené, některé dokonce nekryté. Hrálo se o ceny, každý z kuželkářů dal malý peněžitý vklad a vítěz měl právo na celou částku. Když někdo udělal devítku, zaplatil všem po pivu. Velkým propagátorem kuželkářského sportu byl Jaroslav Veit, který hrál ve Spartaku do vysokého věku. Ke kuželkám se dostal v Praze na žižkovské Ohradě, kam chodil jako kluk stavět, lásku ke koulení si přinesl sebou do Rychnov n. K. Spolu s ním nejčastěji kouleli František Štefanides, řezník Arnošt, dělník Lenfeld, obchodník Kos, učitel Votava, státní úředník Abel, Pitel z pivovaru a další. Vyznavačů kuželkářského sportu bylo v Rychnově n. Kn. poměrně dost, v utkání STAŘÍ KOSI-MLADÍ ŠTOURÁCI, které se konalo v sokolské kuželně 16.3.1941, koulelo 24 kuželkářů. Za družstvo STARÝCH KOSU startovali Kos, Abel, Koblása, Šofr, Felcman, Vácha, Štandera, Ehl, Hák, Adamec, Hepnar, Vičovský, za MLADE ŠTOURAKY hráli Zemánek, Pacák, Dědic, Kyridl, Cejpek, Čejda, Hanuš, Fetter, Moláček, Šulc, Jaroš, Špringr.

Organizovaný kuželkářský sport vznikl v roce 1944, když byl odbor kuželek založen v klubu SK Hányš. Vstoupili do něho téměř všichni jeho vyznavači Prvním předsedou byl zvolen J. Špringr, jednatelem J. Mucha a pokladnikem Fr. Štefanides, který se stal později v pořadí druhým předsedou. První akci organizovaných kuželkářů byl turnaj o putovní pohár předsedy klubu ing. Oty Hányše. Zvítězil Bedřich Bek, druhý byl Emil Dubský, třetí Josef Špringr. Hrálo se v kuželně u sokolovny. Hned v prvním roce existence se přihlásili kuželkáři SK Hányš Rychnov n. Kn. do soutěže a byli zařazeni do II. třídy. Kuželkářů bylo 24, kouleli Špringr, Kocián, Zd. Štichauer, J. Cejpek, Jindř. Cejpek, Schoffer, Zd. Štichauer, Kyndl, Jahna, Mucha, Jirsa, Hrobař, Lenfeld, Ričař, Cvejn, Adamec, Pacák, Holakovský, Konvalinka.
Po II. světové válce se hrálo několik let pouze přátelsky, tehdy existovaly různé zábavné hry jako na příklad honer, habaďura. Jezdilo se do Týniště n. O., Třebechovic p. 0., Žamberka, Vamberka, Jaroměře, Jičína, Hradce Králové (hotel Avion), České Třebové a Červeného Kostelce. Dvoudráhy byly v těchto poválečných letech pouze v Jaroměři, Malšovicích, Dobrušce, České Třebové a Rychnově n. K. Druhou dráhu u sokolovny si připravili kuželkáři ještě v roce 1945 po osvobozeni pod vedením Františka Štefanidesa, který stavbu z velké části financoval. Členové odboru káceli v lese stromy, převezli je na pilu,kde je nechali pořezat a měli rychle stavební materiál. Tam, kde byla jedna dráha, protáhlo se utkání při pouhých 26 hodech u jednoho hráče až na čtyři hodiny. Jak se postupně vyvíjel kuželkářský sport, zaváděly se soutěže na 50 hodů sdružených, 100 hodů i na 200 hodů sdružených. Krajské řidící orgány byly zřizovány od roku 1949, kuželkářské svazy byly složkou ČOS, takže kuželkáři byli členy Sokola. Funkcionáři Sokola se dívali na kuželkáře s despektem nepřikládali kuželkám větší význam a považovali je stále za hospodský sport. Rychnovská veřejnost však o kuželkářích věděla, pořádali taneční zábavy, a také kuželkářské plesy, na jednom takovém plesu hrála v Národním domě známá hornická dechovka ze Rtyně v Podkrkonoší.

V únoru 1951 byl uspořádán přebor jednoty, který vyhrál Josef Cvejn. A družstvo mužů startovalo v okresním přeboru, kde skončilo na druhém místě. V březnu 1953 se hrála soutěž o Štefanidesův pohár a 7. června téhož roku změřili rychnovští kuželkáři síly s krajským přeborníkem Jiskrou Náchod, vyhráli Rychnováci o pět bodů. Byl to jejich první start v barvách nové organizace DSO Tatran, kterou si zvolili po slučováni tělesné výchovy ve městě. V onom roce 1953 jich bylo jedenáct a protože neměli vlastní kuželnu, pronajali si spartakovskou u sokolovny. Z oblastní soutěže skupiny C se probojovali o dva roky později do krajské soutěže. Ročník 1955 byl historický tím, že kuželkářské soutěže se začaly hrát v té podobě, v jaké je známe dnes, to znamená družstva o šesti členech a hra na 100 hodů sdružených. Tyto ročníky se vyznačovaly značnou nevyrovnanosti družstev, která neměla nový systém soutěží vžitý, v některých kuželkářských oddílech se trénovalo více živelně než systematicky a fundovaně. Dnes jsou k dispozici nejnovější vědecké a jiné poznatky a perfektně zpracované jednotné tréninkové systémy, v polovině padesátých let bylo všechno jiné. Často se stávalo, že rychnovští kuželkáři prohráli doma po vyloženě slabém výkonu a o týden později dokázali na půdě soupeře nakoulet o třista bodů více a přesvědčivě zvítězili. V sezóně 1955-56 nastupovali k zápasům za Tatran Rychnov n. Kn. tito hráči: Josef Cvejn, Jaroslav Veit, Alois Postler. Karel Jirsa, Vladimir Jirsa, Karel Procházka. Ladislav Čižinský, Josef Janovský, Václav Krystlík, František Šlitr. V krajské soutěži startovali dobří soupeři, proto páté místo v konečné tabulce bylo lichotivé.

Od 1. března 1956 po sloučeni čtyř DSO hráli kuželkáři jako oddíl kuželek Spartaku Rychnov n. Kn. Bylo jich dvanáct, všichni ve stáři přes čtyřicet let a do svého sportu byli zamilováni, o tom svědčí skutečnost, že kromě nákladů spojených s mistrovskými zápasy si všechnu ostatní činnost (přátelské a turnajové zápasy) hradili sami z vlastních prostředků. Předsedou oddílu byl v roce 1956 Jaroslav Veit, o rok později Alois Postler a od roku 1958 tuto funkci zastával až do roku 1961 Bohumil Mazanec. V sezóně 1956-57 obsadil Spartak Rychnov n. Kn. v krajské soutěži ze 12 účastníků 7. místo. V sezóně 1958-59 bojovali kuželkáři v krajském přeboru I. A třídy (5. místo), B družstvo ve II. třídě meziokresní soutěži (2. místo). Velkým sportovním úspěchem se mohl pochlubit Ladislav Čižinský, který se stal přeborníkem kraje na 100 hodů sdružených a získal zlatý odznak I. výkonnostní třídy. V roce 1959 skončili členové oddílu v krajském přeboru I. třídy na 4. místě, B mužstvo zvítězilo v okresním přeboru Rychnovska. U prvního družstva se začala projevovat dobrá trenérské práce Vladislava Jirsy.
Spartakiádní rok 1960 přinesl spartakiádní soutěže v mnoha druzích sportů. V kuželkářském oddílu Spartaku Rychnov n. Kn. byla také uspořádána tato soutěž v niž se hráči umístili v první desítce následovně:
1. Vladislav Jirsa 647 bodů
2. Milan Netuka 646 bodů
3. Ladislav Čižinský 644 bodů
4. Bohumil Mazanec 636 bodů
5. Alois Postler 629 bodů
6. Jaroslav Veit 625 bodů
7. Josef Cvejn 611 bodů
8. Josef Petera 610 bodů
9. Václav Krystlik 602 bodů
10. Josef Janeček 600 bodů

Ve volbách na výroční členské schůzi 1961 byl zvolen předsedou A Postler, další funkce:
organizačni pracovník - Václav Krystlik
hospodář - Jaroslav Veit
politickovýchovný pracovník - Rudolf Kyndl.
Trenérem zůstal Vladislav Jirsa. Členově oddílu odpracovali v roce 1961 zdar celkem 818 hodin na výstavbě stadiónu a rekonstrukci kuželníku.

Šedesátá léta byla nejúspěšnější kapitolou kuželkářů Spartaku, v oné době vytvořila silná garnitura hráčů, kteří patřili k nejlepším kuželkářům kraje, pravidelně se umísťovali na předních místech krajského přeboru I. třídy. Tehdy byl vytvořen nejkvalitnější rekord rychnovské kuželny. V utkání Spartak Rychnov n. Kn.-Spartak Vysoké Mýto. hraném 22. února 1964, dosáhli domácí hráči těchto skvělých výkonů: Milan Netuka 417 bodů. Ladislav Čižinský 437 bodů, Josef Cvejn 406 bodů, Bohumil Mazanec 423 body, Václav Krystlík 394 body, Vladislav Jirsa 463 body. Celkový výkon dosáhl čísla 2 540 bodů! V tomto složeni hrálo mužstvo řadu sezón. Ke konci šedesátých a začátkem sedmdesátých let bylo A mužstvo vhodně doplňováno také hráči B mužstva, kteří do něho svými výkony zapadli. Šlo většinou o mladé a nadějné kuželkáře jakými byli J. Kocián. J. Rozsypal, Vl. Čihák, K. Frint, J. Černý a další. Koncem šedesátých let přišel do oddílu Jiří Ehl ze Solnice, který byl plných 15 let kuželkářskou jedničkou a strůjcem mnoha úspěchů. V té době si nemohli kuželkáři naříkat na nedostatek hráčů, bylo jich dost pro tři družstva. Dobrá výkonnost A mužstva přinesla ovoce v sezóně 1972-73, kdy se podařilo vybojovat II. národni ligu Na kuželkáře Kociána, Veka, Krystlika, Jirsu, Netuku, Ehla, Cvejna, Rozsypala ,Čiháka a Peteru čekali soupeři ze Spartaku Roudnice n. L., Spolany Neratovice, Lokomotivy Trutnov, Jiskry Hořice, Jiskry Jablonce n. N., Jiskry Nový Bor, Lokomotivy Česká Třebová, Tatranu Pardubice, Lokomotivy Kolín, Hvězdy Trnovany, Lokomotivy Děčin, VTŽ Chomutov a Slovanu Duchcov. Přesto, že působeni kuželkářů Spartaku Rychnov n. K. ve II. národní lize trvalo pouhý rok, vyplatilo se. Členové A týmu měli možnost vidět koulet několik nejlepších kuželkářů ČSR a to byla pro ně velká škola.

Po sestupu ze II. národni ligy následoval částečný pokles výkonnosti, kuželkáři Spartaku bojovali se střídavými úspěchy a museli překonat i horší léta v nižších soutěžích. Je chvályhodné, že po roce se dokázali vrátit do krajského přeboru I. třídy. V polovině sedmdesátých let, když byla dostavěna kuželna v Solnici, přestoupilo jedno družstvo oddílu do TJ Autoškoda Kvasiny, šlo o hráče ze Solnice a Kvasin. Tehdy odešli Křížek, Rozsypal, Pohůnek, bratři Kociánové a Hlaváček, ze solnických kuželkářů zůstal Spartaku Rychnov n. Kn. věrný pouze Jiři Ehl. V oddílu pracovala zase dvě družstva, ovšem ne dlouhou dobu. V roce 1976 byl v Kovodružstvu Rychnov n. Kn. založen kroužek kuželek, který požádal kuželkáře Spartaku o pomoc v podobě pronájmu kuželny a poskytnuti trenéra. Každé pondělí večer vnikali kuželkáři Kovodružstva pod vedením trenéra Vladimíra Čiháka ze Spartaku do tajů káceni kuželek a byli pilnými žáky. V prvních třech letech se zúčastňovali turnajů pro neregistrované hráče, kde sbírali zkušenosti. V sezóně 1978-79 založili soutěžní družstvo Spartak Rychnov n. Kn. KDR, které se stalo účastníkem okresního přeboru. Další činnosti kuželkářů Kovodružstva kteří v roce 1981 založili samostatnou TJ Start Rychnov n. Kn., do níž o tři roky později přestoupili členové oddílu kuželek Spartaku Rychnov n. Kn., je věnováno místo v kapitole TJ START Kovodružstvo.

Spartakovští kuželkáři přes potíže s více a více se zhoršujícím stavem stařičké dřevěné kuželny měli ve druhé polovině sedmdesátých let a potom až do konce roku 1983 bohatou činnost. Hrála tři družstva, A mužstva většinou v krajském přeboru I. třídy, B a C družstvo v krajském přeboru II. třídy respektive v okresním přeboru. Součásti činnosti byla také účast v okresních a krajských přeborech jednotlivců, jakož i v četných turnajích.

Během téměř 40 roků sportovní činnosti dosáhlí rychnovští kuželkáři mnoha kvalitních výsledků a úspěchů na přeborech a turnajích, o čemž svědčí stručný přehled výsledků.

OKRESNÍ PŘEBOR JEDNOTLIVCŮ.

1. místa
1971, 1973 a 1977 Jiři Ehl
1966 a 1973 Vladislav Jirsa
1967 Milan Netuka
2. místa
1962, 1967 Vladislav Jirsa
3. místa
1971 Vladimir Čihák
1968 Vladislav Jirsa
1978 Jiří Ehl

KRAJSKÝ PŘEBOR JEDNOTLIVCŮ.

3. místo v roce 1972 Jiří Ehl
5. místo v roce 1963 Milan Netuka

KRAJSKÝ PŘEBOR JUNIORŮ.
1.místa
1973 Miroslav Pohůnek

MISTROVSTVÍ SOUTĚŽE DRUŽSTEV.
KRAJSKÝ PŘEBOR I. TŘÍDY.

2. místo Spartaku Rychnov n. K. v letech 1964 a 1970 3. místo Spartaku Rychnov n. K. v letech 1971 a 1972
KRAJSKÝ PŘEBOR II. TŘÍDY:
3. místo Spartaku Rychnov n. K. vletech 1967 a 1977
KRAJSKÝ PŘEBOR III. TŘÍDY:
1. místo Spartaku Rychnov n. K. v roce 1971

II. NÁRODNÍ LIGA: 14. místo Spartaku Rychnov n. K. v roce 1973

TURNAJ PADESÁTNIKŮ V NÁCHODĚ;
2. místo Václava Krystlika v roce 1977
MEMORIÁL J. FEJMONA V TRUTNOVĚ:
2. místo Jiřiho Ehla v roce 1971
MEMORIÁL WISINGERAA SKÁLYV LITOVLI:
1. místo šestičlenného družstva Spartaku Rychnov n. K. v r. 1980
3. místo Oldřicha Krska v roce 1981
TURNAJ BANJKA RATIŠKOVICE:
1. místo v roce 1980 Jiřího Ehla
3. místo v roce 1982 Jiřího Ehla
TURNAJ AUTOŠKODY KVASINY:
1 místo Jiřího Ehla vletech 1978 a 1981
TURNAJ VŘSR V RYCHNOVĚ N. K.:
1. místo Josefa Petery v roce 1978
1. místo Oldřicha Krska v roce 1979
1 místo Jiřího Ehla v roce 1980
1. místo Josefa Žabky v roce 1982
TURNAJ NA POČEST ÚNOROVÉHO VÍTĚZSTVÍ PRACUJÍCÍHO LIDU V RYCHNOVĚ:
1. místo Jiřího Janoucha v roce 1978

Řadu dalších turnajů vyhráli Dohnálek, Seidl, Kuchař, Dittrich, Ksandr, Frydrych. Úspěšné byly i různě složené dvojice, které slavily vítězství na turnajích v Solnici a v Rychnově n. Kn. i na dalších turnajích mimo okres Rychnov n. Kn.
Poslední výbor oddílu kuželek Spartaku Rychnov n. Kn. pracoval v tomto složení:
předseda - Josef Cvejn
organizační pracovník - Vladimír Dohnálek
politickovýchovný pracovník - Jan Pohl
hospodář - Vladimír Čihák
metodik - Jiří Ehl